Strom Tišnovska

Anketa o nejzajímavější strom tišnovského regionu "Strom Tišnovska", vyhlášená Ekoporadnou Tišnovsko, o.s. Za sebevědomé Tišnovsko, komisí ŽP a MěÚ Tišnov. Více na www.stromroku.tisnovsko.eu.

Stromy Tišnovska

Výběr z ankety Strom Tišnovska 2005 - 2007

Město Tišnov je zeleným srdcem svého regionu, který vyniká rozmanitostí a ojedinělými přírodními krásami. Stromy i stromořadí tvoří v krajině významné body i linie, jimiž kráčíme tišnovskému regionu vstříc. Stromy se svými příběhy nás zvou na pouť, během které se můžeme přiblížit duchu krajiny, vesnic i měst rozesetých mezi hradem Veveří a Brněnskou přehradou na jihu, údolím Bílého potoka na západě, Drahanskou vrchovinou na východě a pernštejnským panstvím na severu.

Členové občanského sdružení Za sebevědomé Tišnovsko a komise životního prostředí Městského úřadu v Tišnově si uvědomují význam i krásu stromů v naší krajině, pečují o stromy staré a sázejí nové. Jednou z aktivit je zapojení nás všech do pátrání po možná trochu zapomenutých nebo naopak velebených strtomech naší krajiny nebo našich obcí. Tato publikace vznikla díky třem ročníkům ankety Strom Tišnovska, probíhající jako součást Dne stromů v letech 2005 -2007, kdy mohl kdokoli navrhnout "svůj strom" nebo skupinu stromů a přiblížit všem jeho příběh nebo historii. Vítězové jednotlivých ročníků pak soutěžili v celostátním kole ankety Strom roku a dostali se tak do širšího povědomí. Stromy, které poznáváme díky anketě, umožňují pohlédnout do života a zvyků mnoha obcí Tišnovska, nebo nás přímo zvou na výpravu do krajiny za zajímavým velikánem ať vzrůstem nebo svou pověstí. Putování inspirované příběhy stromů nebo alejí nám poskytne velkou svobodu - můžeme je spojit s tradičními i méně obvyklými akcemi v daných místech v době svátků nebo oslav nebo jen tak v tichosti navštívit místo, kde strom roste a pobýt v jeho přítomnosti a vnímat jeho krásu.

Dříve než se rozhodnete vypravit se za prvním z nich, zkuste vystoupit na vrchol Klucaniny, kde můžete pohlédnout z nové rozhledny všemi směry tišnovského regionu a vytušit místa svých příštích kroků. Uvědomíte si, že stromy pamatují časy našeho dětství nebo životry našich předků a přitom jsou s námi právě teď a přinášejí nám své plody, radost, podnět k odpočinku i k zamyšlení. Pokud budete vnímavými hosty, najdete si svůj oblíbený strom i místo, ke kterému se budete rádi vracet a naslouchat mu v každém ročním období.

Topol černý (Populus nigra L.)

Lokalita: Březina

Místo: u splavu na řece Svratce

Stáří: cca 220 let

Výška: 30 m

Obvod kmene: 528 cm

Navrhovatel: obec Březina, manželé Pálkovi

Počet hlasů: 29

Strom Tišnovska 2005 - 5. místo topol černý

Svratka sice neprotéká přímo středem naší obce, ale pro její obyvatele byla vždy důležitá.

Dobové fotografie ukazují, že se v ní nejen koupávaly děti, ale také se tu pralo prádlo a napájel dobytek.

Před asi sto lety bývaly její břehy téměř holé, dnes je lemují košaté stromy, hlavně olše a topoly. Mezi největší exempláře patří topoly u březinského splavu. Jsou nejen mohutné a krásné, ale také vzácném protože se jedná o původní topoly černé, kterých je na Tišnovsku jen několik.

Toto místo je a bývalo oblíbeným cílem procházek a má mnoho obdivovatelů. Patří mezi ně iing. Jan Lacina, který o něm ve svém textu o Svratce hovoří takto:

"Od Štěpánovic se údolí Svratky rozevírá do Tišnovské kotliny. I v široké nivě pod městem zůstává řeka krásná. Do její klidné nazelenalé hladiny, vzduté březinským splavem, se z proutků vrb střemhlav vrhává modrý ledňáček. Na splavu hučívá Svratka téměř jako Niagara, ale v létě sotva teče. V horké dny je pak požitkem zde usednout se sklenicí dobrého piva z Klimešovy hospody a chladit si ji v mělké vodě - i v parném červenci sem přitéká voda z Víru studená."